
GALERIE
Březno

Vesnice prvních Slovanů v sverozápadních Čechách
základní fakta prozkoumaných částí
4000 p.n.l. - volutová kultura, 6 kůlových staveb, dlouhý dům 45x7m
1500 p.n.l. - únětická kultura, 4 hroby, "skrčené tělo na pravém boku v rakvi"
1000 p.n.l. - knovízská kultura, středodunajská mohylová kultura
200 p.n.l. - ojedinělý nález hrobu keltské ženy
Před 500 n.l. - germáni
500 - 900 n.l. - stěhování národů, příchod Slovanů, prolínání s germány
Zahájení výzkumu 1954 (11 hrobů), trvalý výzkum od 1957.
V osmdesátých letech zahájeny experimentální práce na stavbách:
- časně slovanská chata (polozemnice) ze 6. st.n.l
- germánská chata ze 6. st.n.l.
- roubená slovanská chata z 9. st.n.l.
- tzv. dlouhý dům z ml.doby kamenné (4000 p.n.l.)
Březenské sídliště se nachází ve středu oblasti popsané kronikářem Kosmou (12. stol.) a nazvané Lúka. Můžeme tedy uvažovat o Slovanech u Března jako o předcích pozdějších Lučanů.
Březenský vrch
Eroze zasahuje severní svah, takže je už z dálky vidět prudký sráz obnažený opakovanými sesuvy. Na místě je pak velmi zřetelná nestabilita svahu se známkami čerstvých pohybů: utržené bloky jílovité horniny leží rozbité při úpatí, mladý porost se sklání do svahu. Při výstupu ke stěně je třeba překračovat hluboké čerstvé brázdy, u stěny pak i laické oko rozezná trhliny, které předurčují rozsah příštích sesuvů. Budete-li mít pocit, že se Vám houpe půda pod nohama, nemusí to být jen pocit, a také to nevěstí nic dobrého. Požitkovou hranici adrenalinové zábavy má každý nastavenou jinde, ale i flegmatikům si dovolujeme poradit, aby se na tuto lokalitu nevydávali po dešti. Když ne kvůli bezpečnosti, tak pro hodně bahnitý terén plný puklin a děr, v němž se nedá příliš pohybovat.